Podnikavost

• Zapojte se do činnosti fiktivní firmy nebo jiné studentské firmy, např. Junior Achievement na své škole. V těchto žákovských minipodnicích mají žáci možnost vyzkoušet si realizaci firmy od jejího založení až po likvidaci, a to jak v reálné, tak fiktivní firmě, a/nebo si vyzkoušet podnikání v praxi.
• Nejlepší nápady studentských firem mívají další podporu, aby mohly pokračovat v realizaci. Stává se, že šikovní absolventi dostanou od firmy i pracovní nabídku.
• V každém případě je dobré vyzkoušet si pracovat už během střední školy, např. na různě zaměřených brigádách. Člověk tak lépe pozná, co mu jde a co ho baví, jaký typ práce chce nebo nechce v budoucnu dělat.

• Hledejte podporu i mimo školu, navazujte nové kontakty a zapojte se do nějaké soutěže podnikatelských nápadů.
• Zapojte se do akceleračních programů při inovačních centrech a podobných institucí, které podporují start-upy a obecně začínající podnikatele. Pořádají vzdělávací kurzy rozvíjející potřebné dovednosti a můžete sem přijít s nápadem a potkat s odborníky a mentory, kteří vám pomohou získat nové zkušenosti a nápad víc rozpracovat i posoudit, zda je životaschopný.
• S podnikavostí je spojena týmová práce, která umožňuje využít potenciál každého člena týmu. Týmovou práce je třeba trénovat, na začátku např. při jednodušších školních úkolech zadaných do skupiny, postupně při kratších i delších projektech nebo soutěžích.

Jak se promítla do činnosti fiktivních firem koronavirová pandemie? Přinesla pandemie žákům nějaké nové příležitosti nebo posun k něčemu novému?

Jak investoři vědí, tak krize kromě problémů přináší i příležitosti. I přes problémy s výukou se objevily i přínosy, které byly obdobné jako v reálném podnikatelském světě - fiktivní firmy objevily online prostředí. Konaly se online veletrhy fiktivních firem a zkrácení vzdáleností velmi povzbudilo spolupráci mezi českým a slovenským centrem fiktivních firem právě v oblasti online veletrhů. Pandemie se promítla i do nápadů, firmy začaly nabízet roušky, respirátory, dezinfekční prostředky a více firem se pokusilo i o vlastní e-shopy.

Jsou podnikatelské nápady středoškoláků něčím specifické, originální nebo charakteristické?

Několik posledních let je vidět trend, že fiktivní firmy myslí zeleně a udržitelně. A to buď přímo předmětem podnikání, nebo alespoň v rámci svého předmětu podnikání. Více zdůrazňují společenskou odpovědnost firem za životní prostředí. Jinak žákovské nápady jsou leckdy velmi originální. Za dobu existence fiktivních firem jsme zaznamenali několik pohřebních agentur, rozhlasovou stanici, kliniku asistované reprodukce, soukromě hospodařícího zemědělce nebo kasino. Objevily se i originální předměty podnikání z oblasti sci-fi, jako cesty do vesmíru, do minulosti nebo třeba do Bradavic.

Naučí se ve fiktivní firmě s takovým nereálným předmětem podnikání žáci stejné dovednosti jako v případě reálného podnikání?

Pokud se svému nápadu věnují a rozpracují jej do největších podrobností, tak se domnívám, že v některých oblastech dokonce větší. Míním tím především kreativitu, plánování, identifikace rizik. Nereálný předmět podnikání je spíš výjimka.

Zaujal vás nějaký nápad z fiktivních nápadů z posledních let, který by obstál i na normálním trhu práce?

Nápad z dílny slovenské fiktivní firmy na digitální trekové hole s GPS a integrovanou databází rostlin z oblasti Tater - stačilo ukázat holí na rostlinku a majitel viděl, o jakou bylinu se jedná. Za mě skvělý nápad, který by šel s dostatečným finančním a technologickým zabezpečením přetavit do reálného podnikání.

Mají žáci českých fiktivních firem i úspěchy v zahraničí?

České firmy se v minulých letech umisťovaly na předních příčkách na zahraničních veletrzích, nejčastěji samozřejmě v Bratislavě. Úspěšná byla mezinárodní firma OA a VOŠ sociální Ostrava - Mariánské Hory, kterou vytvořili žáci oboru obchodní akademie se zaměřením na zahraniční obchod společně s partnery z Maďarska, Polska a Slovenska, kde každá země ve firmě zodpovídala za chod některého z oddělení jejich společné firmy. Jejich fiktivní firma ChartEco se zaměřovala na výrobu papíru, ekologických výrobků z papíru a obalů nahrazujících plast, jde tedy o jeden z příkladů firmy zaměřené na ekologii a udržitelnost.

Získá každý žák ve fiktivní firmě dovednosti spojené s podnikavostí?

S výukou podnikavosti ve fiktivní firmě je to jako s výukou podnikavosti v jiných předmětech. Někdo získá více, někdo méně, ale získají všichni. Zkušenost ukazuje, že fiktivní firma není tak úplně parketou premiantů, že se uplatňují i žáci, kteří v jiných předmětech zrovna nezáří. Ale jejich dovednosti a kompetence je právě předurčují k tomu být lídry týmů.

Obecně žáci získají povědomí o tom, jak funguje obchodní společnost a mají možnost si to osahat. Vidí peněžní toky v organizaci, vyzkouší si, jak firmu založit, nebo ji připravit na veletrh. Sami vyvíjí své marketingové materiály, jako slogany, vizitky nebo katalog, účastí na veletrzích se učí, jak připravit stánek, prezentovat své výrobky a služby a komunikovat se zákazníky. Fiktivní firma silně ovlivňuje dovednosti spojené s prací v týmu. A těm, kteří chtějí obchodovat se zahraničím, se díky členství v PEN Worldwide, celosvětové organizaci firem, otevírají možnosti zahraniční spolupráce.

Jak si má žák zaznamenat své působení ve fiktivní firmě a získané dovednosti pro budoucí uplatnění? Bude to zaměstnavatele zajímat?

Pokud fiktivní firma splní podmínky dané CEFIF, tak může učitel pro své nejlepší žáky zažádat o certifikát CEFIF. Tento certifikát je evidován na stránkách CEFIF a žák jej může přiložit k životopisu nebo předložit u pracovního pohovoru. Odliší se tím od ostatních absolventů a může mluvit o tom, co ve fiktivní firmě dělal. Zkušenost říká, že to zaměstnavatele zajímá. Ve spolupráci s Národním centrem Europass také připravujeme možnost si ve specifických případech, jako je třeba účast na mezinárodním veletrhu, zažádat o Europass dodklad o stáži. Od této společné aktivity si velmi slibujeme a věříme, že o doklad o stáži bude mezi žáky zájem. Vydavatelem dokladu bude CEFIF.