V odborném panelu Europass a P-KAP k podpoře podnikavosti 31. března 2021 proběhlo setkání pěti pracovních skupin, které řešily různá témata podpory podnikavosti.
Pracovní skupiny probraly a přinesly k podpoře podnikavosti mnoho myšlenek, návrhů a podnětů do budoucna.
V první řadě je třeba i nadále podporovat podnikavost na národní úrovni vč. podpory úlohy koordinátora, a to i směrem k základním školám. Prioritou je stanovit rámec (v rámcovém vzdělávacím programu i mimo něj) a definovat priority, národní projekty a programy, do kterých se žáci mohou zapojit. Instituce typu MŠMT nebo Národní pedagogický institut by měly vysvětlit školám, jakým způsobem má být podnikavost zakomponována do výuky.
Další prioritou je komunikace. Podnikavost potřebuje osvětu na národní úrovni, je potřeba rozproudit diskuzi a vysvětlit téma široké veřejnosti. Pomohlo by více komunikovat směrem ke školám a veřejnosti výstupy národních projektů týkajících se podnikavosti, včetně výstupů projektu Podpora krajského akčního plánování P-KAP.
Třetím důležitým tématem v podpoře podnikavosti je spolupráce. Není třeba se přitom obávat spolupráce s komerčními subjekty, které o to mají zájem. Spolupracovat je možné napříč projekty a kraji.
Potenciál a zájem sdílet informace je velký na všech úrovních. Prioritou ve sdílení know-how je nastartovat, podporovat a realizovat systémové sdílení zkušeností mezi školami i pedagogy napříč kraji v ČR, a to včetně sdílení zahraničních zkušeností s tématem podnikavosti na školách.
Mohla by například vzniknout platforma, která bude určená přímo pro sdílení k tématu podnikavosti. Sdílet by se tu dalo široké spektrum informaci a odkazů od praktických zkušeností, přes tipy na vzdělávací aktivity pro učitele, příklady dobré i špatné praxe až po odkazy na informační portály pro školy i veřejnost.
Důležité je rovněž vést informační kampaně směrem ke školám, pedagogům a veřejnosti, včetně rodičů. Nutné je neustálé vysvětlování a osvěta tématu podnikavosti, která není „jen“ podnikáním. Z národní úrovně by bylo dobré komunikovat témata do škol, a to prostřednictvím RVP nebo pozice koordinátora podnikavosti ve škole.
Další prioritou je podpora a realizace mentoringu na všech úrovních realizace podnikavosti, tj. na místní, krajské i celostátní včetně úrovně škol. Lidí, kteří nějaké zkušenosti s podnikavostí mají, je dostatek, stejně tak jako lidí, kteří o zkušenosti kolegů stojí.
Výchovu k podnikavosti lze smysluplně propojovat s dalšími oblastmi, zejména s kariérovým poradenstvím, polytechnikou, odborným vzděláváním, spoluprací se zaměstnavateli, celoživotním učením, ale také třeba neformálním vzděláváním. Vhodné je také propojení přes průřezová témata, jako je environmentální vzdělávání, výchova a osvěta, digitální technologie a designové myšlení (design thinking).
Podnikavost stojí na kompetencích, je proto nutné využívat odpovídající formy a metody výuky (aktivizační, zkušenostní, badatelské, projektové…), aby žáci získávali zkušenosti, využívali přitom své znalosti a schopnosti v praxi, a budovali si tak své dovednosti a postoje. Začít pracovat takto průřezově a systematicky podpořit výchovu k podnikavosti je ale pro mnohé školy obtížné, často se setkávají s nízkou motivací a nezájmem učitelů o téma nebo spolupráci, i s nedostatkem zkušeností učitelů v podnikavosti i aktivizačních formách výuky.
Spolupráce školy a partnerů pro rozvoj a podporu výchovy k podnikavosti je užitečná a přínosná pro všechny zapojené aktéry – pro školu, žáka i firmu nebo jiného partnera. Školám může velmi usnadnit implementaci podnikavých aktivit do výuky, přináší jí nové nápady, kontakty, novou spolupráci, pomáhá vybudovat i jméno směrem rodičům. Učitele i žáky může motivovat a inspirovat, žákům navíc přináší zkušenost i možnost zažít úspěch. Žáci tak mohou získat záznam do svého portfolia.
V České republice existuje několik organizací, prověřených metodik a nástrojů pro rozvoj výchovy k podnikavosti. Často se jedná o výstupy projektů I-KAP/KAP, které mohou být k dispozici ostatním. Dále jde například o studentské firmy, designové myšlení, soutěže (např. https://soutezapodnikej.cz/, https://ikid.cz/), příklady školních programů výchovy k podnikavosti, Europass atd.
Jaké výukové nástroje a metody k rozvoji podnikavosti fungují nejlépe? Nejlépe funguje praxe a také návštěvy podnikatelů, kteří ve školách ukážou žákům svůj příběh (např. https://muzespodnikat.cz/) . Ti pak vidí podnikavost na vysoké úrovni a motivuje je to k účasti ve studentských firmách nebo soutěžích. V praxi jsou v současné době na školách nejvíce využívány Fiktivní firmy (CEFIF) a JA Studentské Firmy.
Prioritou je z pohledu tvůrců kurikula dostat žáky na vyšší úroveň podnikavosti. V tomto ohledu je důležité rozlišit různé úrovně samotné výuky podnikavosti. Fiktivní firmy slouží k výuce základní úrovně podnikavosti. Vyšší úrovně podnikavosti představují kraje prostřednictvím vlastních metodik pro vytvoření start-upů nebo design thinking (viz např. https://s-ic.cz/cs/projekty/maker-kultura-ve-skolach/, https://prototypci.cz/, https://events.withgoogle.com/new-generation-of-founders/, https://www.leancanvas.cz/). Pro vyšší úroveň podnikavosti žáků je důležité spojit dohromady základy podnikavosti, účast žáků ve fiktivní nebo reálné firmě (v praxi) a výchova k občanství. Fiktivní firma by se přitom měla do nejvíce blížit realitě a být „životaschopnou“ firmou.
Pro podporu podnikavosti je nejdůležitější komunikace a motivace. Vyučující by měl být nejlépe člověk z praxe – podnikatel, měl by pracovat s žáky i zapojit pedagogy napříč celou školou. Nejčastějšími překážkami je spolupráce s vedením a kolegy, kterým je potřeba vysvětlit, proč je podnikavost tak důležitá. K tomu by pomohl materiál typu RVP, který by přinesl dostatečný důkaz, proč je potřeba podnikavost na školách učit.
Základem je osvěta a porozumění tomu, co si mám představit pod pojmem podnikavost. Je třeba rozšířit povědomí o širším výkladu podnikavosti a o tom, že rozvoj podnikavosti u žáků není podnikání žáků, ale způsob, jak dovést žáka k jeho osobnímu maximu a rozvíjet jeho kreativitu. K tomu je třeba zvolit způsob komunikace, která neodradí.
Dalším důležitým tématem je propojení přípravy budoucích učitelů a již zkušených učitelů. Návrhem je vytvoření otevřeného systému vzdělávání, zajištění zdrojů pro realizaci skutečných projektů, na kterých mohou učitelé i žáci získávat hlubší vhled do rozvoje podnikavosti, a zajištění mezigeneračního sdílení. To také znamená, že pro rozvoj podnikavosti ve školách je důležité vidět široké spektrum podob rozvoje kompetence k podnikavosti, že nejde pouze o realizaci projektů nebo fiktivních firem, ale o zvědomování širokého spektra dovedností a znalostí pro 21. století, které jsou opřené o společensky udržitelné postoje aktivních občanů.
Prioritou je zajištění přístupu učitelů a vedení škol k zahraničním zkušenostem, ať už formou stáží, návštěv zahraničních škol nebo letních škol podnikavosti pro učitele s mezinárodním přesahem. Měli by být také přístup k dalšímu profesnímu vzdělávání, včetně přípravy na pozici vedoucího pracovníka ve školách. Důležité je rovněž rozšíření podnikavosti jako mezipředmětového přístupu k vyučování a realizace dalších aktivit, které pomáhají učitelům být podnikaví. Pro žáky i učitele je dobré i mít finanční prostředky pro rozvoj jejich podnikavých aktivit.