Odborné dovednosti v souvislostech, zájem o obor a nové technologie, znalost cizích jazyků, ochota dál se vzdělávat, digitální dovednosti, kreativita a komunikační dovednosti a schopnost spolupráce v týmu. Tak by se daly obecně shrnout požadavky na absolventy středních a vysokých odborných technických škol ze strany zaměstnavatelů. Shodli se na tom účastníci semináře Nové kompetence ve vzdělávání, průmysl 4.0., digitalizace a automatizace, který proběhl 23. září 2020 v Českém institutu informatiky, robotiky a kybernetiky, ČVUT v Praze (CIIRK).
A zatímco digitální nebo počítačové dovednosti a práce s daty absolventům škol problémy zpravidla nedělají a často jsou na tom v této oblasti lépe než generace jejich učitelů či starších kolegů, znalost cizích jazyků a schopnost komunikovat a spolupracovat v týmu je zejména u absolventů středních technických oborů podle zástupců firem nedostatečná. Mnohdy požadavkům firem neodpovídají ani odborné a technické dovednosti absolventů škol, a to zejména z důvodu rozdílného vybavení škol a firem, na kterém se učí praktické dovednosti. “Velký problém je, že školy jsou mnohdy vybaveny technologiemi, které nejsou aktuální a které ve výrobních firmách nepotkáte,” popsal své zkušenosti obchodní ředitel firmy KUKA Radek Velebil.
Robotky, přehled běžných robotických aplikací v průmyslové výrobě a požadavky na kompetence absolventů, spolupráce se středními školami
Radek Velebil, KUKA, obchodní ředitel CZ&SK
VR/AR a její použití v průmyslové praxi
Jan Václavovič, JHV Engineering, obchodní ředitel
3D tiskové technologie, jejich možnosti a využití ve výrobě
Tomáš Soóky, 3DWiser, ředitel
Jedním ze zásadních faktorů budoucího vývoje zaměstnanosti z hlediska profesí a dovedností je míra automatizace pracovních činností či celých profesí v české ekonomice. Je mezi profesemi ohroženými automatizací i robotizací i ta vaše?
Zjistěte, jaká jsou hlavní kritéria při přijímání nových zaměstnanců a jaké dovednosti zaměstnavatelé nejvíce vyhledávají u uchazečů o práci.
Poslechněte si podcasty Národního centra Průmyslu 4.0 o Průmyslu 4.0 a inovativních lidech, kteří ho tvoří. Aleš Vlk tu zpovídá osobnosti českého průmyslu a zjišťuje jejich názory na dění v oboru a jeho budoucnost, abyste vy už nemuseli. Nechte se inspirovat.
Průmysl 4.0 má dopady na trh práce a zaměstnanost – některé profese zanikají, nové vznikají. Podle Romany Novotné ze společnosti DEL je třeba zavést specializované obory do školních osnov a zároveň připravovat a vzdělávat kvalitní pedagogy. S Průmyslem 4.0 se mění organizace práce, vznikají ad hoc týmy, roste práce na dálku i sebezaměstnávání. Mění se ale i přístup mladých absolventů a jejich hodnoty ve vztahu k práci. Výdělek pro ně často není na prvním místě, důležitá je pro ně často možnost dalšího vzdělání formou kurzů a školení a osobnostního i profesního růstu ve firmě, kvalita pracovního prostředí a firemní kultura.
Ve vzdělávání je potřeba vychovávat specialisty, kteří rozumí principům Průmyslu 4.0 a umí je aplikovat, vychovávat nové specialisty, často s interdisciplinárními znalostmi, zlepšovat a posilovat jejich jazykové a digitální dovednosti. Samotné principy a koncept Průmyslu 4.0 klade sám o sobě vysoké nároky na flexibilitu a změnu myšlení.
Jak zajistit, aby byl člověk konkurenceschopný strojům v příštích 30 letech? Průmysl 4.0 je podle Petra Koláře z CIIRK ČVUT v praxi realizován na základě tří aspektů: znalosti vlastního technického procesu spojeného s výrobními prostředky, nasazení nástrojů digitalizace a sdílení dat pro propojení a kreativity pro nasazení těchto nástrojů. Vedle znalostí samotných se musí studenti naučit i tyto znalosti kreativně používat. Konkurenceschopný bude v příštích 30 letech absolvent, který bude rozumět podstatě procesu, bude kreativní v tom smyslu, že bude umět přemýšlet o tom, jak nové nástroje a technologie mohou zlepšit to, co dělá, a bude schopen komunikace v týmu, často v cizím jazyce.
Digitální kompetence a změna způsobu myšlení lidí jsou podle ředitele pro Digitální podnik firmy SIEMENS Františka Podzimka nezbytnými předpoklady digitální transformace. Vedle rozvoje dovedností by měli absolventi vnímat souvislosti a myslet inovativně. Digitální dovednosti se podle něj staly standardními požadavky zaměstnavatelů technických a průmyslových firem stejně jako analytické myšlení a schopnost nacházet řešení.
Řešením vzdělávání jako celku pro získání praktických dovedností mohou být speciální univerzitní laboratoře – tzv. testbedy, kde je realizována výuka, výzkum i vývoj s průmyslovými partnery. Umožňují ověřit koncept výroby, způsob integrace vstupních dat a způsob komunikace mezi jednotlivými zařízeními. Slouží jako jakási „posilovna“ pro „natrénování“ řešení pro reálné výrobní procesy. Výhodou je, že softwarové řešení na pozadí je snadno škálovatelné (přenositelné i na jiné velikosti strojů a aplikací). České testbedy jsou sdruženy spolu s dalšími firmami v Národním centru průmyslu 4.0 (NCP4.0) a v současné době je najdeme v Brně, Ostravě, Kuřimi i Praze.
Další možností pro střední i vysoké školy technického zaměření je spolupráce s firmami. Tu většina škol už realizuje, některé v celém spektru možností a s desítkami firem, někde existuje stále prostor pro kvalitnější spolupráci, zejména v praktickém vyučování. Jde rovněž o to, aby při praxi ve firmách žáci vykonávali odbornou práci namísto pomocných nebo úklidových prací, které jsou zrovna ve firmě potřeba.
Škoda Auto řeší situaci tím, že si své zaměstnance vzdělává a připravuje podle potřeb podniku ve svém středním odborném učilišti strojírenském, které má za své téměř stoleté fungování 23 tisíc absolventů, tedy zhruba stejný počet, jako je nynější počet zaměstnanců firmy. Na učilišti vyučují obory profesí určených pro produkt, pro údržbu a podporu výroby cíleně na práci ve firmě. Současně průběžně vzdělávají i stávající zaměstnance, a to ve vzájemné synergii s žáky. Nároky na technologie a celkovou provázanost oborů se přitom neustále zvyšuje, žáci a absolventi jsou nuceni neustále se specializovat a k maturitnímu vysvědčení nebo výučnímu listu proto dostávají ještě certifikát ŠKODA Akademie s přesně uvedenou specializací.
Partnerství Národního pedagogického institutu ČR a Národního centra průmyslu 4.0 zahájilo klíčovou komunikaci o dovednostech a kvalifikacích pro Průmysl 4.0., o tom, co mají absolventi technických oborů umět, v čem jsou dobří a v čem má pomoci škola a vzdělávací systém odborného vzdělávání.
“Naším cílem v NPI je nastavit a otestovat standard kvality a podmínek praktického vyučování na pracovištích a přispět k oboustranně výhodné spolupráci škol a firem, vč. dalších možností, jako jsou např. testbedy nových technologií ve výzkumných centrech,” popisuje Matěj Bulant, ředitel odboru kariérového poradenství, dalšího vzdělávání a kurikula odborného vzdělávání. "Do dalších změn vzdělávacích standardů na národní úrovni (RVP) budeme promítat i nadále důraz na základní gramotnosti, měkké dovednosti (soft skills) a podnikavost, zejména jinými formami a metodami výuky."
S rostoucí komplexností současné výroby a rychlosti vývoje technologií není možné, aby zůstal zaměstnanec konkurenceschopný po celou svou aktivní kariéru bez dalšího vzdělávání. Na tom se shodli zástupce všech zúčastněných firem. Je důležité, aby se pracovníci v technických oborech měli chuť neustále se učit a posunovat se.
Dovednosti budoucnosti | Profese budoucnosti | Jak získat a zlepšit své zelené dovednosti a šetřit planetu | Zelené dovednosti | Personalistka radí: Co můžete udělat pro to, abyste získali práci snů | Dovednosti řízení vlastní kariéry | Měkké dovednosti | Digitální dovednosti | Naučte se využívat technologie a zlepšete své digitální dovednosti | Podnikavost | Jaké profese jsou ohrožené v důsledku automatizace a robotizace? | Jak to vidí zaměstnavatelé? | Ptáme se inspirativních osobností | Jaké dovednosti budou v budoucnu potřeba?