Vzdělání pro Průmysl 4.0
Průmysl 4.0 má dopady na trh práce a zaměstnanost – některé profese zanikají, nové vznikají. Podle Romany Novotné ze společnosti DEL je třeba zavést specializované obory do školních osnov a zároveň připravovat a vzdělávat kvalitní pedagogy. S Průmyslem 4.0 se mění organizace práce, vznikají ad hoc týmy, roste práce na dálku i sebezaměstnávání. Mění se ale i přístup mladých absolventů a jejich hodnoty ve vztahu k práci. Výdělek pro ně často není na prvním místě, důležitá je pro ně často možnost dalšího vzdělání formou kurzů a školení a osobnostního i profesního růstu ve firmě, kvalita pracovního prostředí a firemní kultura.
Ve vzdělávání je potřeba vychovávat specialisty, kteří rozumí principům Průmyslu 4.0 a umí je aplikovat, vychovávat nové specialisty, často s interdisciplinárními znalostmi, zlepšovat a posilovat jejich jazykové a digitální dovednosti. Samotné principy a koncept Průmyslu 4.0 klade sám o sobě vysoké nároky na flexibilitu a změnu myšlení.
Jak zajistit, aby byl člověk konkurenceschopný strojům v příštích 30 letech? Průmysl 4.0 je podle Petra Koláře z CIIRK ČVUT v praxi realizován na základě tří aspektů: znalosti vlastního technického procesu spojeného s výrobními prostředky, nasazení nástrojů digitalizace a sdílení dat pro propojení a kreativity pro nasazení těchto nástrojů. Vedle znalostí samotných se musí studenti naučit i tyto znalosti kreativně používat. Konkurenceschopný bude v příštích 30 letech absolvent, který bude rozumět podstatě procesu, bude kreativní v tom smyslu, že bude umět přemýšlet o tom, jak nové nástroje a technologie mohou zlepšit to, co dělá, a bude schopen komunikace v týmu, často v cizím jazyce.
Digitální kompetence a změna způsobu myšlení lidí jsou podle ředitele pro Digitální podnik firmy SIEMENS Františka Podzimka nezbytnými předpoklady digitální transformace. Vedle rozvoje dovedností by měli absolventi vnímat souvislosti a myslet inovativně. Digitální dovednosti se podle něj staly standardními požadavky zaměstnavatelů technických a průmyslových firem stejně jako analytické myšlení a schopnost nacházet řešení.
Jak lépe připravovat absolventy pro praxi?
Řešením vzdělávání jako celku pro získání praktických dovedností mohou být speciální univerzitní laboratoře – tzv. testbedy, kde je realizována výuka, výzkum i vývoj s průmyslovými partnery. Umožňují ověřit koncept výroby, způsob integrace vstupních dat a způsob komunikace mezi jednotlivými zařízeními. Slouží jako jakási „posilovna“ pro „natrénování“ řešení pro reálné výrobní procesy. Výhodou je, že softwarové řešení na pozadí je snadno škálovatelné (přenositelné i na jiné velikosti strojů a aplikací). České testbedy jsou sdruženy spolu s dalšími firmami v Národním centru průmyslu 4.0 (NCP4.0) a v současné době je najdeme v Brně, Ostravě, Kuřimi i Praze.
Další možností pro střední i vysoké školy technického zaměření je spolupráce s firmami. Tu většina škol už realizuje, některé v celém spektru možností a s desítkami firem, někde existuje stále prostor pro kvalitnější spolupráci, zejména v praktickém vyučování. Jde rovněž o to, aby při praxi ve firmách žáci vykonávali odbornou práci namísto pomocných nebo úklidových prací, které jsou zrovna ve firmě potřeba.
Škoda Auto řeší situaci tím, že si své zaměstnance vzdělává a připravuje podle potřeb podniku ve svém středním odborném učilišti strojírenském, které má za své téměř stoleté fungování 23 tisíc absolventů, tedy zhruba stejný počet, jako je nynější počet zaměstnanců firmy. Na učilišti vyučují obory profesí určených pro produkt, pro údržbu a podporu výroby cíleně na práci ve firmě. Současně průběžně vzdělávají i stávající zaměstnance, a to ve vzájemné synergii s žáky. Nároky na technologie a celkovou provázanost oborů se přitom neustále zvyšuje, žáci a absolventi jsou nuceni neustále se specializovat a k maturitnímu vysvědčení nebo výučnímu listu proto dostávají ještě certifikát ŠKODA Akademie s přesně uvedenou specializací.
_w1247q90.webp)
_w1336q90.webp)