Dávejte si pozor na časové mezery. Pokud je mezi některými zaměstnáními (nebo mezi školou a prvním zaměstnáním) delší prodleva, vysvětlete ji. Nebo si připravte vysvětlení pro první kontakt s personalistou, který se na ně s velkou pravděpodobností bude ptát.
Do životopisu patří pouze pravdivé údaje. Během pohovoru si personalisté většinu věcí ověří, a pokud budete od začátku uvádět pravdu, vyhnete se trapným momentům. Často se také stává, že kandidáti svůj životopis mírně upravují pro různé pozice (např. si prodlouží zaměstnání nebo uvedou jiný lživý údaj). Personalisté si ale většinou všechny životopisy archivují, takže při nějaké další reakci uchazeče je snadné najít nesrovnalosti a první dojem, který si takto uděláte, už jen tak nespravíte.
Pokud není tento požadavek uveden v inzerátu, fotka v životopise být nemusí. Pokud se pro fotografii rozhodnete, dejte si záležet na jejím výběru. Selfie nebo fotky z dovolené do životopisu rozhodně nedávejte. Fotografie by měla být formální a měla by vás zabírat od hlavy po ramena.
V životopise jsou nevhodné příliš osobní údaje – např. rodinný stav, počet a věk dětí. Také je zbytečné zde rozepisovat letní brigády ze střední školy, které se navíc netýkají oboru, ve kterém hledáte zaměstnání. (Samozřejmě, pokud máte čerstvě po maturitě a jinde jste nepracoval, do životopisu tuto pracovní zkušenost uveďte. Ukážete alespoň aktivní přístup). Dále šetřete místo s volnočasovými aktivitami, obsáhleji se rozepište pouze v případě, že se tato činnost nějak týká vašeho zaměstnání. Pokud ne, stačí koníčky a aktivity pouze vypsat.
Pozor na gramatické chyby a překlepy, opravdu se vyplatí po sobě několikrát životopis překontrolovat nebo o to poprosit někoho povolanějšího.
Co se týče formální stránky, vyhněte se pestrosti – mnoho barev a fontů písma na přehlednosti nepřidá, životopis by měl být jednoduchý dokument.