Ve snaze o porovnatelnost kvalifikací v Evropě probíhají od roku 2008 v evropských zemích tzv. přiřazovací procesy, v rámci kterých jsou všechny kvalifikace v jednotlivých zemích přiřazovány k osmi úrovním společného Evropského rámce kvalifikací. Díky němu je pro Evropany lehčí studovat a pracovat v zahraničí a každý se snadněji zorientuje v úrovni kvalifiaci uchazeče o studium nebo práci.

V České republice probíhá přiřazovací proces od roku 2009. Jeho výsledkem je možnost rozdělení všech kvalifikací do osmi úrovní EQF. Úroveň 1 odpovídá základům vzdělání, úroveň 2 dokončenému základnímu vzdělání, úroveň 3 střednímu vzdělání s výučním listem v délce tří let a úroveň 4 dokončenému střednímu vzdělání s maturitní zkouškou. Úrovně 6 až 8 odpovídají terciárnímu vzdělávání, nejvyšší úroveň zahrnuje doktoráty, 7. úroveň dokončené magisterské programy, šestá ukončené bakalářské studium nebo dokončené studium na vyšší odborné škole.

Přiřazovací zpráva ČR

Národní přiřazovací zpráva ČR popisuje výsledek i celý proces přiřazování kvalifikací k jednotnému Evropskému rámci kvalifikací (EQF) v České republice. V červenci 2011 schválila Národní přiřazovací zprávu Vláda ČR.

Zpráva v úvodní části vysvětluje vznik zprávy a její účel, v druhé části je popsán vzdělávací a kvalifikační systém České republiky a zajišťování jeho kvality, třetí část podrobně popisuje naplnění deseti kritérií a postupů stanovených Poradní skupinou EQF. Čtvrtá, závěrečná část nastiňuje možný další vývoj v oblasti sbližování vzniklých a vznikajících kvalifikačních rámců pro oblasti vzdělávání, tj. pro počáteční primární a sekundární vzdělávání, pro terciární vzdělávání a pro další vzdělávání (rámec registru NSK).

Stáhnout přiřazovací zprávu v PDF

 

Referenční proces EQF v Česku – Čas na přezkum

Česko přiřadilo své podsystémy kvalifikací k EQF v r. 2011. Po uplynutí dvanácti let je nyní vhodný čas vrátit se k tomuto přiřazovacímu procesu, shrnout všechny aktivity, které proběhly během tohoto období, a podívat se na přiřazení úrovní českých kvalifikací k EQF z perspektivy času. Výsledkem této reflexe je zpráva „Referenční proces EQF v Česku – Čas na přezkum“.

Zpráva nabízí srovnání, jak se s přiřazovacím procesem vyrovnalo pět evropských států. Jsou jimi tři sousední země (Slovensko, Rakousko a Německo) a dva inspirativní příklady z jiných částí Evropy s odlišným kulturně historickým zázemím (Irsko a Finsko). Srovnání výsledků referenčních procesů zároveň poskytuje prostor pro zamyšlení a případné přehodnocení zařazení některých kategorií oborů vzdělání v počátečním vzdělávání.

Zpráva vznikla díky podpoře Evropské komise členským státům v jejich snaze o větší transparentnost, srozumitelnost a srovnatelnost kvalifikací, a to jak na národní, tak na evropské úrovni.

Stáhnout zprávu Referenční proces EQF v Česku v PDF

 

 

Možnosti využívání procesu uznávání v počátečním odborném vzdělávání a v dalším vzdělávání v ČR 

Zavádění společných evropských nástrojů na podporu odborného vzdělávání představuje pro Českou republiku také závazek naplňovat dohodnuté postupy v oblasti uznávání výsledků předchozího učení. Proces uznávání výsledků formálního, neformálního a informálního učení naplňuje koncept celoživotního učení a přispívá k transparentnosti, srozumitelnosti a porovnatelnosti kvalifikací získávaných v různých systémech i sektorech vzdělávání.

Tým Koordinačního centra EQF NCP CZ zpracoval materiál "Možnosti využívání procesu uznávání v počátečním odborném vzdělávání a v dalším vzdělávání v ČR", ve kterém jsou vysvětleny jednotlivé kroky procesu uznávání a uvedeny možnosti využívání postupů uznávání v počátečním a dalším vzdělávání včetně popisu současného stavu i rizik, které naplnění postupů uznávání může přinést.

Stáhnout zprávu Možnosti využívání procesu uznávání v počátečním odborném vzdělávání a v dalším vzdělávání v ČR v PDF

 

 

 

Výsledky učení – definice, tvorba a využití v praxi

Tým Koordinačního centra EQF NCP CZ připravil materiál Výsledky učení – definice, tvorba a využití v praxi s podtitulem Příručka pro využívání výsledků učení, ve kterém jsou představeny hlavní principy pro práci s výsledky učení. V krátkých kapitolách jsou přestaveny základní pojmy, charakterizovány jednotlivé přístupy popisování výsledků učení, a to s ohledem na potřeby studentů a žáků i dalších cílových skupin. Dále jsou shrnuty zásady pro práci s výsledky učení, zejména princip fit-for-purpose. V neposlední řadě jsou popsány benefity a význam používání výsledků učení. 

Cílem této příručky není zahltit čtenáře textem, ale spíše ve stručnosti představit hlavní pojmy a teze. Pro případné zájemce o hlubší pochopení tématu doporučujeme k prostudování publikaci Defining, writing and applying learning outcomes: a European handbook - second edition, případně český překlad vybraných kapitol z 1. vydání z roku 2016. 

Stáhnout příručku Výsledky učení - definice, tvorba a využití v praxi v PDF