Jak a proč vznikl Evropský rámec kvalifikací?
Ve snaze o porovnatelnost kvalifikací v Evropě probíhají od roku 2008 v evropských zemích tzv. přiřazovací procesy, v rámci kterých jsou všechny kvalifikace v jednotlivých zemích přiřazovány k osmi úrovním společného Evropského rámce kvalifikací. Díky němu je pro Evropany lehčí studovat a pracovat v zahraničí a každý se snadněji zorientuje v úrovni kvalifiaci uchazeče o studium nebo práci.
V České republice probíhá přiřazovací proces od roku 2009. Jeho výsledkem je možnost rozdělení všech kvalifikací do osmi úrovní EQF. Úroveň 1 odpovídá základům vzdělání, úroveň 2 dokončenému základnímu vzdělání, úroveň 3 střednímu vzdělání s výučním listem v délce tří let a úroveň 4 dokončenému střednímu vzdělání s maturitní zkouškou. Úrovně 6 až 8 odpovídají terciárnímu vzdělávání, nejvyšší úroveň zahrnuje doktoráty, 7. úroveň dokončené magisterské programy, šestá ukončené bakalářské studium nebo dokončené studium na vyšší odborné škole.
Přiřazovací zpráva ČR
Národní přiřazovací zpráva ČR popisuje výsledek i celý proces přiřazování kvalifikací k jednotnému Evropskému rámci kvalifikací (EQF) v České republice. V červenci 2011 schválila Národní přiřazovací zprávu Vláda ČR.
Zpráva v úvodní části vysvětluje vznik zprávy a její účel, v druhé části je popsán vzdělávací a kvalifikační systém České republiky a zajišťování jeho kvality, třetí část podrobně popisuje naplnění deseti kritérií a postupů stanovených Poradní skupinou EQF. Čtvrtá, závěrečná část nastiňuje možný další vývoj v oblasti sbližování vzniklých a vznikajících kvalifikačních rámců pro oblasti vzdělávání, tj. pro počáteční primární a sekundární vzdělávání, pro terciární vzdělávání a pro další vzdělávání (rámec registru NSK).