Jedním ze zásadních faktorů budoucího vývoje zaměstnanosti z hlediska profesí a dovedností je míra automatizace pracovních činností či celých profesí v české ekonomice. Předpovědi vývoje a vlivu automatizace na zaměstnanost a ekonomiku ČR se věnuje studie Deloitte Automatizace práce v ČR: Proč se (ne)bát robotů (2018), která odhaduje vývoj do roku 2033.
Pravděpodobnost automatizace některé práce (pracovní činnosti) je do velké míry závislá na jejím typu. Nahrazovány jsou především jednoduché úkony obsahující mechanické opisování či výpočty, nová softwarová řešení dále postupně nahrazují i složitější úkony jako je rozesílání e-mailů, jednoduchá komunikace, vyhledávání informací apod. Nerutinní znalostní práce vyžadují mezioborové znalosti, kreativitu, schopnosti interpretovat a kriticky hodnotit informace atd. Jde o práci především řídících pracovníků a specialistů. Kvůli komplexnosti jde o nejhůře automatizovatelné úkony, avšak s rozvojem umělé inteligence se začíná automatizace prosazovat rovněž v této kategorii.
Studie uvádí, že 51 % pracovních míst v ČR je vystaveno vysokému riziku automatizace, 21 % střednímu riziku a 28 % nízkému riziku. Nejvíce ohrožuje automatizace pracovní místa v dopravě a skladování, těžbě a dobývání, ubytování, stravování, a pohostinství, zpracovatelském průmyslu a velkoobchodu a maloobchodu. Relativně vysoká je hrozba automatizace také pro sektor zemědělství. Nejmenší riziko automatizace studie přisuzuje oblastem vzdělávání, informačních a komunikačních činností, vědeckým a technickým činnostem, peněžnictví a pojišťovnictví a zdravotní a sociální péči.
Zdroj: Deloitte
Dopady automatizace práce na českém pracovním trhu se vztahují pouze k technologickým možnostem automatizace, samotný dopad na zaměstnanost bude záviset na dalších faktorech, jako je pružnost pracovního trhu, míra rekvalifikace či ceně práce a kapitálu. Technologické možnosti automatizace tedy především indikují, které skupiny pracovníků budou vystaveny největšímu tlaku možného nahrazení automatizací.
Nejvýše ohrožené profese (podle klasifikace ISCO) jsou pracovníci obsluhy strojů a montéři, úředníci a pracovníci ve službách a prodeji. Spíše vyšší riziko se týká řemeslníků a opravářů. Středně ohrožené jsou profese kvalifikovaných pracovníků v zemědělství. Nekvalifikovaní pracovníci jsou na pomezí střední a vysoké míry rizika. Nejnižší míra ohrožení patří specialistům a řídícím pracovníkům. Techničtí a odborní pracovníci jsou rovnoměrně zastoupeni ve všech stupních rizika, nelze je tedy jednoznačně do jednoho zařadit.
Automatizace práce se bude nestejně týkat zaměstnanců na různých stupních a oborech dosaženého vzdělání. S růstem dosaženého vzdělání významně klesá pravděpodobnost nahrazení vykonávaných činností automatizací. Nejvyšší pravděpodobnost automatizace je u pracovníků s dokončeným sekundárním vzděláním (65 %) a klesá směrem k nejvyššímu možnému vzdělání – doktorskému (20 %). Z hlediska oborů automatizace nejvíce hrozí ve službách (71 %) a obecných zaměření bez specializace (67 %). Nejméně pak v učitelských oborech (21 %) a oborech ze zdravotnictví a sociální práce (27 %).
Zdroje informací:
Dovednosti budoucnosti | Profese budoucnosti | Jak získat a zlepšit své zelené dovednosti a šetřit planetu | Zelené dovednosti | Personalistka radí: Co můžete udělat pro to, abyste získali práci snů | Dovednosti řízení vlastní kariéry | Měkké dovednosti | Digitální dovednosti | Naučte se využívat technologie a zlepšete své digitální dovednosti | Podnikavost | Jaké profese jsou ohrožené v důsledku automatizace a robotizace? | Jak to vidí zaměstnavatelé? | Ptáme se inspirativních osobností | Jaké dovednosti budou v budoucnu potřeba?
